|
|
The impact of public debt on Ghana's economic growth
Ansah, Ebenezer Yaw
ABSTRACT IN CZECH Pomocí techniky obyčejných nejmenších čtverců výzkum zkoumal dopad veřejného dluhu na ekonomický růst v Ghaně v letech 1980 až 2022. Ve studii byla také použita technika Augmented Dickey Fuller (ADF) k posouzení stacionáři dat časových řad. Graf časové řady byl ve studii použit k posouzení vzorců veřejného dluhu a hospodářského růstu. Ke zkoumání dopadu veřejného dluhu na ekonomický růst byla použita metoda obyčejných nejmenších čtverců. Výzkum prokázal významný negativní vztah mezi veřejným dluhem a ekonomickým růstem (HDP) napříč sledovaným obdobím. To naznačuje, že pomalý růst ghanské ekonomiky je způsoben především obrovským zadlužením vlády. Interní výnosy, které by mohly být použity k podpoře expanze a růstu, jsou přesměrovány na dluhovou službu jak interně, tak externě. To má vlnící účinek na ekonomiku a je hlavním problémem, že by země měla být schopna se na to podívat a navrhnout vynalézavé metody pro generování příjmů a zároveň snížit nadměrné vládní výdaje. V průběhu let vláda Ghany udržovala rozpočtový deficit a musela si půjčovat, aby zaplatila platy pracovníků veřejného sektoru. To je způsobeno nedostatkem adekvátní fiskální politiky, která by regulovala operace tvůrců politik a jejich výdajové návyky. Země také nepřichází s novými způsoby, jak generovat příjmy.
|
|
|
Zadluženost veřejného sektoru ve vybraných zemích Evropské unie
Osičková, Eliška
Tato práce se zabývá problematikou fiskální nerovnováhy ve zvolených zemích Evropské unie. Konkrétně se jedná o prvních dvanáct zemí, jež v roce 2002 začaly používat hotovostní měnu euro. V rámci empirické části je pojednáno o vývoji veřejného zadlužení ve vybraných zemích. Práce se dále zabývá existencí kauzality mezi veřejným zadlužením a ekonomickým růstem v těchto zemích prostřednictvím regresní analýzy panelu dat za období 1995-2014 a 2008-2014. Dílčí část empirické analýzy je zaměřena také na zkoumání determinantů veřejného zadlužení ve zvolených zemích.
|
|
|
Možnosti řešení dluhové krize ve státech skupiny PIIGS
Skryjová, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou současné dluhové krize ve státech sku-piny PIIGS (Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko, Španělsko) a navrhuje její možná ře-šení. V první části práce je teoreticky popsán vývoj předešlých krizí i krize dluhové. Druhá část se věnuje jednotlivým zemím PIIGS, kdy rozbor je proveden pomocí případových studií a časových řad. Diskuze je poté věnována doporučením vhod-ných řešení pro jednotlivé země.
|
|
|
Zadlužení statutárních měst
KUKRÁLOVÁ, Lucie
Práce se zabývá zadlužeností statutárních měst v ČR a jejím vývojem. Obsahuje charakteristiku druhů návratných příjmů, definuje pojmy související s regulací zadluženosti a popisuje rizika, které z vysokého zadlužení vyplývají. Dále jsou popsána statutární města a jejich hospodaření. Velká část práce je věnována také popisu legislativních pravidel, jejich vývojem a účinností. Praktická část se zabývá definováním dluhu statutárních měst, stanovením jeho velikosti, struktury a dynamiky. Také srovnává zadluženost vybraných statutárních měst dle dluhových nástrojů a to na základě jejich platební schopnosti a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti. Na základě výsledků lze shrnout, že podíl statutárních měst na veřejném dluhu je v posledních letech menší než 5% a podíl obcí se také drží pod 10 %. Obecně můžeme říci, že dluh obcí, stejně jako statutárních měst se v posledních letech vyvíjí příznivě, klesá a v porovnání s celkovým veřejným dluhem se stále jeví jako zanedbatelný. Podíl veřejného dluhu na HDP se také drží nízko pod hranicí 60 %. Jako problémová se nejvíce jeví statutární města Praha, Liberec a Olomouc. Olomouc a Liberec dokonce od zavedení pravidla o rozpočtové odpovědnosti v roce 2017 překročili stanovenou hranici 60 % a došlo tak k aktivaci dluhové brzdy.
|
|
|
Koncept "Schuldenbremse" jako nástroj proti zadlužování ve Spolkové republice Německo
Říhová, Dominika ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
V důsledku rychle stoupajícího zadlužení v posledních letech se Spolková republika Německo rozhodla tento nepříznivý trend zastavit. Schválení a přijetí tak zvané dluhové brzdy (Schuldenbremse) do Základního zákona v roce 2009 podpořil také fakt, že výše státního dluhu výrazně překračovala hranici stanovenou konvergenčními kritérii. S příchodem finanční krize a s ní spojené dluhové krize v rámci eurozóny se ukázalo, že pravidla stanovená Paktem stability a růstu plní málokterý stát, a tudíž se některé státy dostaly svou neodpovědnou fiskální politikou do vážných problémů, jež se vyznačovaly neschopností splácet své závazky. V návaznosti na to musela být přijata úsporná opatření a současně byly vyzvány ostatní státy EU k úpravě svých veřejných financí, jež přispěje ke konsolidaci hospodářské a měnové unie. V důsledku toho byly poté zakotveny dluhové brzdy či jiná opatření v národních legislativách jako prevence proti dalším krizím. Německá dluhová brzda představuje soubor sedmi ústavních zákonů, kde hlavním předpokladem je každoroční sestavování vyrovnaných rozpočtů, respektive vyrovnaných příjmů a výdajů, jak na spolkové, tak i na zemské úrovni, s cílem zabránit dalšímu novému zadlužování. Bylo ustanoveno, že státní rozpočet musí splňovat tuto podmínku již od roku 2016 a je povolen deficit v...
|
|
|
Rozpočtová odpovědnost
Jarošová, Tereza ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent)
Resumé Cílem této práce je analýza institutu rozpočtové odpovědnosti. V situaci aktuálně probíhající finanční krize toto téma nabírá na důležitosti, neboť dlouhodobé deficitní financování má negativní důsledky zejména ve vztahu k ekonomické situaci státu. Práce si tak klade za cíl rozbor situace z právního i ekonomického pohledu. Předmětem je dále komparace právní úpravy rozpočtového práva a právního stavu týkajícího se pravidel rozpočtové odpovědnosti v České republice a ve Španělsku. Největší důraz je kladen na analýzu následných zjištění a zhodnocení, zda je zavedení pravidel rozpočtové odpovědnosti potřebné, jakou formou (ústavní či zákonnou) a s jakým obsahem by byla nejpřínosnější. První kapitola je věnována vymezení pojmu rozpočtové odpovědnosti a souvisejících pojmů deficitu státního rozpočtu a veřejného dluhu, včetně pojednání o nejčastějších příčinách a důsledcích těchto jevů. Z důvodu propojenosti právní a ekonomické disciplíny je zařazen také výklad ekonomických teoretických přístupů k deficitním financování. Druhá a třetí kapitola se zameřuje na deskripci právní úpravy obecné části rozpočtového práva v České republice a deskripci dosavadních návrhů ústavních zákonů souvisejících s přijetím rozpočtové odpovědnosti se zahrnutím kritiky těchto návrhů. Čtvrtá kapitola charakterizuje obecnou část...
|
|
|
Dopady finanční krize na veřejné finance
Šulcová, Iveta
Šulcová, I. Dopady finanční krize na veřejné finance. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita, 2017. Diplomová práce se zabývá zhodnocením vlivu finanční krize na veřejné finance v rámci zemí Evropské unie. První část práce popisuje jednotlivé typy krizí a obecné schéma systemické finanční krize, které obsahuje podrobný popis jejích příčin a průběh propuknutí krize. V dalších částech práce jsou uvedeny reakce centrálních bank a vlád jednotlivých zemí Evropské unie na zmírnění dopadů finanční krize a následně přesun dluhového břemene do veřejných financí, který způsobuje nárůst veřejného dluhu. Pomocí shlukové analýzy jsou zkoumány podobnosti makroekonomického vývoje v rámci zemí EU v letech 2007, 2010 a 2014. Na závěr jsou porovnány makroekonomické rozdíly mezi státy EU v průběhu krize a uvedena opatření týkající se posílení dohledu nad finančním trhem s cílem zabránění nebo zmírnění vlivu krize na daňové poplatníky a reálnou ekonomiku.
|
|
|
Státní dluh České republiky
Sekničková, Petra
Práce se zabývá problematikou státního dluhu České republiky. Ten vzniká zejména z deficitu státního rozpočtu, jehož financování tvoří podstatnou část dluhu. Existují meziroční zprávy z Ministerstva financí, neexistuje však komplexní rozbor meziročních změn ve struktuře tohoto zadlužení. Tato studie je tedy zaměřená na po-drobný popis meziročních pohybů v jednotlivých složkách státního dluhu za období 2005 až 2016, se zohledněním také podílu dluhu na HDP. Další část práce se zaměřuje na analýzu ročních hodnot celkového dluhu a jeho složek, dluhu domácího a zahraničního, od období vzniku České republiky do sou-časnosti. Z těchto dat je potom tvořena predikce do roku 2021 za předpokladu za-chování dosavadního průběhu vývoje. Hodnotí se tento vývoj s předpokládaným vývojem publikovaný ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu pro rok 2017 s predikcí do roku 2020.
|
|
|
Vývoj verejného dlhu vybraných krajín Európskej únie
Kubicová, Katarína
Bakalářská práce se zabývá problematikou veřejného dluhu vybraných zemí Evropské unie a vlivem politiky působící na tento veřejný dluh. Zkoumanými krajinami jsou Česká republika, Portugalsko a Švédsko. Cílem této práce je jednotlivě analyzovat vývoj veřejného dluhu daných zemí, konkrétně v časovém rozmezí od roku 2005 až do roku 2017, použitím ekonometrických metod zpracování časových řad. Jedna kapitola teoretické části je věnovaná především definicím hlavních pojmů jako je fiskální politika a veřejný dluh. Další kapitola popisuje metodiku časových řad, která se následně využívá v praktické části této práce na analýzu veřejného dluhu daných států.
|
|
|
Koncept "Schuldenbremse" jako nástroj proti zadlužování ve Spolkové republice Německo
Říhová, Dominika ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
V důsledku rychle stoupajícího zadlužení v posledních letech se Spolková republika Německo rozhodla tento nepříznivý trend zastavit. Schválení a přijetí tak zvané dluhové brzdy (Schuldenbremse) do Základního zákona v roce 2009 podpořil také fakt, že výše státního dluhu výrazně překračovala hranici stanovenou konvergenčními kritérii. S příchodem finanční krize a s ní spojené dluhové krize v rámci eurozóny se ukázalo, že pravidla stanovená Paktem stability a růstu plní málokterý stát, a tudíž se některé státy dostaly svou neodpovědnou fiskální politikou do vážných problémů, jež se vyznačovaly neschopností splácet své závazky. V návaznosti na to musela být přijata úsporná opatření a současně byly vyzvány ostatní státy EU k úpravě svých veřejných financí, jež přispěje ke konsolidaci hospodářské a měnové unie. V důsledku toho byly poté zakotveny dluhové brzdy či jiná opatření v národních legislativách jako prevence proti dalším krizím. Německá dluhová brzda představuje soubor sedmi ústavních zákonů, kde hlavním předpokladem je každoroční sestavování vyrovnaných rozpočtů, respektive vyrovnaných příjmů a výdajů, jak na spolkové, tak i na zemské úrovni, s cílem zabránit dalšímu novému zadlužování. Bylo ustanoveno, že státní rozpočet musí splňovat tuto podmínku již od roku 2016 a je povolen deficit v...
|
host ::
RSS.